V roce 2007 jsem viděla dokument ze živočišné výroby Pozemšťané a moje cesta byla jasná. Začala jsem se více soustředit na veganskou permakulturu, která je mým způsobem, jak vyjádřit respekt všem živým bytostem a také způsob zahradničení/zemědělství usilující o udržení a rozvoj života. Začala jsem experimentovat s pěstováním vlastního rostlinného hnojiva místo hnoje. Rostlinná hnojiva fungovala stejně dobře, jako hnůj, navíc neobsahují tolik fosforu, draslíku a dusičnanů.

Veganská permakultura znamená respektovat základní právo na život všech: od mikroorganizmů v půdě, které se snažím neničit tiláží, přes ptáky, žáby, hady, motýly a hmyz, který nehubím insekticidy, plevel, který neničím herbicidy, až po hospodářská zvířata, která nejsou porážena ani kvůli jídlu, ani kvůli masokostní moučce (bone meal, bloodmal fertilizer) a volně žijící zvířata, která nechytám do pastí ani jinak nezabíjím.

Ekologické zemědělství vs. Veganská permakultura

Zemědělství s menší tiláží a sníženým užitím živočišných hnojiv je ekologické, veganská permakultura je etická.